📖 Deník z Plzně
Ztraceni v Plzni: Naše velká česká záchranná mise 🕵️♂️
Verirrt in Pilsen: Unsere große tschechische Rettungsmission
Ahoj všichni! Tady je Julius. Minulý víkend jsme s partou jeli vlakem do Plzně. Chtěli jsme navštívit Českou republiku, slyšet češtinu v reálném životě a zahrát si slavnou plzeňskou únikovou hru. Na začátku jsme měli skvělou náladu. Cesta vlakem byla rychlá, ale když jsme přijeli na nádraží v Plzni, začaly první problémy. Luise nemohla najít svůj batoh. Byla úplně v šoku a křičela, že ztratila všechny věci. Nakonec jsme batoh našli pod sedadlem, ale museli jsme běžet, protože vlak už skoro odjížděl.
Hallo zusammen! Hier ist Julius. Letztes Wochenende sind wir mit der Clique mit dem Zug nach Pilsen gefahren. Wir wollten die Tschechische Republik besuchen, Tschechisch im echten Leben hören und das berühmte Pilsner Escape Room Spiel spielen. Am Anfang hatten wir super Laune. Die Zugfahrt war schnell, aber als wir am Bahnhof in Pilsen ankamen, begannen die ersten Probleme. Luise konnte ihren Rucksack nicht finden. Sie war völlig geschockt und schrie, dass sie alle Sachen verloren hat. Schließlich fanden wir den Rucksack unter dem Sitz, aber wir mussten rennen, weil der Zug schon fast abfuhr.
Z nádraží jsme šli rovnou do centra na únikovou hru. Téma hry bylo „Tajná laboratoř". Byli jsme zamčení v tmavé místnosti a museli jsme najít číselný kód. Byla to katastrofa! Antonia a Franziska se pořád hádaly, protože Franziska chtěla číst mapu, ale neuměla to. Johanna zase nemohla otevřít starý trezor. Měli jsme jen šedesát minut. Nakonec jsem já našel tajný klíč a pět vteřin před koncem jsme otevřeli hlavní dveře. Byli jsme hrozně unavení, ale šťastní.
Vom Bahnhof gingen wir direkt ins Zentrum zum Escape Room. Das Thema des Spiels war „Das geheime Labor". Wir waren in einem dunklen Raum eingesperrt und mussten einen Zahlencode finden. Es war eine Katastrophe! Antonia und Franziska stritten sich ständig, weil Franziska die Karte lesen wollte, es aber nicht konnte. Johanna wiederum konnte einen alten Tresor nicht öffnen. Wir hatten nur sechzig Minuten. Am Ende fand ich den geheimen Schlüssel und fünf Sekunden vor Schluss öffneten wir die Haupttür. Wir waren furchtbar müde, aber glücklich.
Když jsme vyšli ven na ulici, zjistili jsme strašnou věc. Všichni jsme měli vybité mobily! Neměli jsme navigaci, nevěděli jsme, kde je náš hotel, a venku začalo pršet. „Juliusi, ty jsi říkal, že víš, kde je hotel!" zlobila se na mě Luise. „Já jsem to věděl, ale teď si to nepamatuju," omluvil jsem se. Museli jsme použít naši češtinu v praxi. Zastavili jsme jednu starou paní a zeptali jsme se jí na cestu. Paní byla velmi milá. Řekla nám, že hotel je blízko, a ukázala nám cestu přes náměstí.
Als wir auf die Straße hinaustraten, stellten wir etwas Schreckliches fest. Wir hatten alle leere Handys! Wir hatten keine Navigation, wussten nicht, wo unser Hotel war, und draußen fing es an zu regnen. „Julius, du hast gesagt, du weißt, wo das Hotel ist!", ärgerte sich Luise über mich. „Ich wusste es, aber jetzt erinnere ich mich nicht mehr", entschuldigte ich mich. Wir mussten unser Tschechisch in der Praxis anwenden. Wir hielten eine alte Dame an und fragten sie nach dem Weg. Die Dame war sehr nett. Sie sagte uns, dass das Hotel in der Nähe ist, und zeigte uns den Weg über den Stadtplatz.
Než jsme došli do hotelu, museli jsme ještě najít lékárnu. Johannu hrozně bolela hlava, protože z té únikové hry byla hodně ve stresu. V lékárně koupila léky na bolest hlavy a vodu. Když jsme konečně přišli na náš pokoj, padli jsme na postele. Byli jsme naprosto vyčerpaní. Franziska řekla, že už nikdy nechce zažít žádný stres.
Bevor wir zum Hotel kamen, mussten wir noch eine Apotheke finden. Johanna hatte schreckliche Kopfschmerzen, weil sie von dem Escape Room sehr gestresst war. In der Apotheke kaufte sie Kopfschmerztabletten und Wasser. Als wir endlich in unserem Zimmer ankamen, fielen wir auf die Betten. Wir waren absolut erschöpft. Franziska sagte, dass sie nie wieder Stress erleben möchte.
Večer jsme už nikam nešli. Objednali jsme si pizzu přímo na pokoj. Všichni jsme leželi, jedli jsme pizzu a na mém tabletu jsme hráli naši oblíbenou hru terralogos. Byla to skvělá relaxace. Během tohoto víkendu jsme se naučili, že v reálném životě je nejdůležitější spolupráce a... powerbanka! A co vy? Kdy jste se naposledy ztratili v cizím městě?
Am Abend sind wir nirgendwo mehr hingegangen. Wir haben uns Pizza direkt aufs Zimmer bestellt. Wir lagen alle da, aßen Pizza und spielten auf meinem Tablet unser Lieblingsspiel terralogos. Das war eine tolle Entspannung. Während dieses Wochenendes haben wir gelernt, dass im echten Leben Zusammenarbeit das Wichtigste ist und... eine Powerbank! Und ihr? Wann habt ihr euch das letzte Mal in einer fremden Stadt verirrt?